Anthony Ryan

Tady plynule pokračujeme z druhého dílu a to jak kvalitou tak i morbiditou a temnotou. Za mě jo toto opravdu velmi zdrařilé "zakončení" série.
Opravdu jedna z mále moderních věcí, která mě takhle nadchla. Konkurovat tomu může už jen to, že R. E. Feist napsal novou trilogii, ale to je moje srdcovka.

Pokračování příběhu o Vélinu Al Sornovi. Samotný příběhse stává dosti krutým a temným. Velké plus u těchto velkých knih a sérií, je že si kniha zachovává stále svůj level a čte se opravdu velmi dobře.

Když jsem začal číst, tak jsem si říkal, že konečně po dlouho době něco co jsem opravdu hltal a byl jsem zvědavý jak bude kniha pokračovat. Za první noc jsem dal asi polovinu knihy, což bylo rozhodně výrazně nadplán.
Opravdu dlouho jsem se tak knihou nebavil od knih R.E.Feista. Bohužel trochu negativum je, že po za mě skvělém začátku, tak knihy (asi jako obecně tyto dlouhé fantasy příběhy) začínají ne nudit, to bych si říci nedovolil, ale už nedostahují takové čtivosti jako prvních pár set stránek.

Samotný příběh je o Vélin Al Sornovi, kterého na začátku příběhu vidíme jako zajatce na cestě k souboji, který pravděpodobně skončí jeho smrtí. Jeho věznitelé se ho bojí a haní ho jako ‚zabijáka naděje‘. Velin vypráví svůj životní příběh svému historikovi a žalářníkovi, který je postupně více a více fascinován.
Jeho příběh začíná, když je mu 10 let, opuštěný u dveří cvičiště kláštera 6. řádu, tajní a smrtící váleční kněží. Odtud mapujeme jeho cestu od opuštěného chlapce k legendárnímu hrdinovi.

Příběh, který opravdu stojí za přečtení.

Druhá kniha z trilogie Anthony Ryana navazuje na tu první velmi silným startem, který už všechny hlavní charaktery směřuje k řešení důležitého problému - blížíci se invazi draků a Zkažených, kteří se musejí podvolit velení jejich nového vůdce. Naši hrdinové tak nechávají stranou veškeré jejich postranní pohnutky a vzdávají se misí, jenž jim byli přiděleny, jelikož jsou jedni z mála, kteří začínají chápat závažnost dané situace.

Druhé dílo nám nadále rozšiřuje obzory tohoto unikátního světa a naši hrdinové jsou nuceni navštívit místa, který by se za normálních okolností rádi vyhnuli. Věznice s vražednou pověstí, kde vládnou vězni nýbrž strážní, mrazivé končiny světa s vysokým výskytem modrých draků a v poslední řadě záhadný podzemní svět, který přináší více otázek než odpovědí.

Jedná se o velmi povedené pokračování, které mě opět nutí okamžitě navázat na další (a bohužel poslední) knihu této série!

Nový kult "Stín krkavce" asi nevznikne, ale rozhodně je to velice nadprůměrné, těžko se dnes hledá kvalitní fantasy od nového, neznámého autora. Anthony Ryan je jedna světlá spásná tečka na obzoru, hned vedle Martina, ale toho na vrchol vynesla hlavně HBO. Příběh mě ze začátku moc nebavil, autor tvrdí, že obdivuje tvorbu Davida Gemmela, takže přišlo i srovnávání, ale na rozdíl od něj je objektivní a osudy světů a států zachycuje mnohem podrobněji než Gemmel, který má jako hlavní náplň knih oslavovat legendy (tím nechci jeho tvorbu nějak shazovat, je to král hrdinské fantasy).

Celý příběh je jakási retrospektiva dětství a rané dospělosti Vélina al Sorny kterou zachycuje bard Vernier. Dobro a zlo v příběhu je na normální úrovní težko zachytitelné a rozdíly mezi lidmi nejsou černobílé, skutečné zlo je schované pod povrchem, jako neznámá bytost, která je jakousi alegorií špatných lidských vlastností a středověké magie. Přikládám fotku mapy světa, ve které se příběh odehrává.