Všechny recenze uživatele Marek V.
Prstencové sluneční hodiny
Prstencové sluneční hodiny
Jedná se o repliku azimutálních výškových prstencových hodin se dvěma pevnými dírkovými gnómóny. Jak napovídá letopočet u očka na zavěšení, byly zhotoveny pro ukazování času za pomocí Slunce léta Páně 1704 kdesi v našich krajích.
Vnější strana prstence je rozdělena do tří řádků, přičemž první řádek obsahuje počáteční písmena latinských jmen dvanácti měsíců: I, F, M, A, M, I, I, A, S, O, N, D. Druhý řádek nám dává poznat symboly znamení zvířetníku: vodnář, ryby, beran, býk, blíženci, rak, lev, panna, váhy, štír, střelec, kozoroh. V řádku třetím nalézá se den v měsíci, kdy Slunce začíná vládnout danému znamení. Dírkové gnómóny jsou označeny německými iniciály pro zimní a letní pololetí.
Vnější strana prstence obsahuje hodinové tabulky pro obě pololetí, znamení zvěrokruhu a čísla hodin. Půlhodinové intervaly jsou označeny tečkou. Zcela dole jsou uvedeny počty denních hodin v daném období. Pro léto: 10, 14 a 12. Pro zimu: 12, 10 a 8. Hodinové čáry ukazují dopolední hodiny (5 až 12 a 7 až 12) a odpolední hodiny (1 až 6 a 1 až 4).
Pro zjištění času je nutné si uvědomit současné roční pololetí a znamení zvěrokruhu, v němž se Slunce nachází. Prstenec otočíme ke Slunci jednou z dírek podle toho, zda se nacházíme v zimním (W) nebo letním (S) pololetí. Prstenec otáčíme na provázku, dokud na vnitřní stranu nedopadne bod světla do sloupce aktuálního znamení zvěrokruhu. Originály podobných prstencových hodin z let 1704 a 1707 od stejného autora jsou ve sbírkách Národního technického muzea v Praze a Muzea hodin v Jedrzejowě v Polsku. V Muzeu historie vědy v Oxfordu se nachází podobný prstenec z roku 1698.
Vnější strana prstence je rozdělena do tří řádků, přičemž první řádek obsahuje počáteční písmena latinských jmen dvanácti měsíců: I, F, M, A, M, I, I, A, S, O, N, D. Druhý řádek nám dává poznat symboly znamení zvířetníku: vodnář, ryby, beran, býk, blíženci, rak, lev, panna, váhy, štír, střelec, kozoroh. V řádku třetím nalézá se den v měsíci, kdy Slunce začíná vládnout danému znamení. Dírkové gnómóny jsou označeny německými iniciály pro zimní a letní pololetí.
Vnější strana prstence obsahuje hodinové tabulky pro obě pololetí, znamení zvěrokruhu a čísla hodin. Půlhodinové intervaly jsou označeny tečkou. Zcela dole jsou uvedeny počty denních hodin v daném období. Pro léto: 10, 14 a 12. Pro zimu: 12, 10 a 8. Hodinové čáry ukazují dopolední hodiny (5 až 12 a 7 až 12) a odpolední hodiny (1 až 6 a 1 až 4).
Pro zjištění času je nutné si uvědomit současné roční pololetí a znamení zvěrokruhu, v němž se Slunce nachází. Prstenec otočíme ke Slunci jednou z dírek podle toho, zda se nacházíme v zimním (W) nebo letním (S) pololetí. Prstenec otáčíme na provázku, dokud na vnitřní stranu nedopadne bod světla do sloupce aktuálního znamení zvěrokruhu. Originály podobných prstencových hodin z let 1704 a 1707 od stejného autora jsou ve sbírkách Národního technického muzea v Praze a Muzea hodin v Jedrzejowě v Polsku. V Muzeu historie vědy v Oxfordu se nachází podobný prstenec z roku 1698.